Není to tak dávno, co jsem u plápolajícího ohně vedl dospělácké řeči se svým strýcem.
Mudrovali jsme o tom, jaké to bylo, když jsme byli puberťáci a jaké je to teď.
Myčka nádobí už je docela běžná věc a do domácností se pomalu a jistě začíná prodírat robot vysavač.
Ale nepřicházíme díky moderní technice o něco?
Co si tak pamatuju, jako dítě jsem nenáviděl umývání nádobí.
Máma nás tím trestala/vychovávala, protože umývání nádobí samozřejmě taky nenáviděla (místo myčky si ale pořídila tátu, který má divnou uchylku a nádobí mu nevadí).
A vysávání pokoje?
Noční můra puberťáka!
Jenže čím se teď trestají děti?
Strýc, šťastný otec dvou dospívajících dcer, se na mě jen shovívavě pousmál.
Prý je pro jeho mladistvé slečny strašlivým trestem už jen to, že nádobí musí z myčky vyndat.
Pokrok nezastavíme, ale malé tresty a otrokářské domácí práce pro děti se vždycky najdou ...
2 komentáře:
Je to přesně tak jak píšete ! ;-)
Naštěstí mám doma chlapa s divnou úchylkou mytí nádobí a i tu myčku ;-)
Děkuji za přidání.
Tvůj blog se pěkně čte, musím zavítat častěji. :-)
Krásný víkend
Věrka
PS: Naši si minulý týden pořídili myčku, já zatím vzdoruji pokroku :-D
Okomentovat