čtvrtek 19. července 2012

Řekni mi, co máš v brašničce a já Ti řeknu jaký jsi muž

Jsou chvíle, kdy se upřímně a vážně sám sebe musím ptát, zda jsem opravdu správný muž.
Protože když se rozhlédnu kolem sebe, narážím na odlišné exempláře než jsem já.
Na jednom diskuzním fóru jsem narazil na diskuzi, kde se uživatelé (pánové) chlubí tím, co každý den nosí ve svých brašnách či batohách.
Asi to byli mírně militantní pánové, protože u sebe nosí samé "chlapské" potřeby typu boxer, tři druhy nožů, pistole, slzné spreje, křesadla, pilulky na dezinfekci vody, strunové pilky a takové ty běžné věci, které asi každý správný muž denodenně potřebuje.
Trochu mi zatrnulo a moje mínění o mně samém zase kleslo do větších hlubin podivnosti.
Nedalo mi to, vysypal jsem svoji brašničku a zatajil dech.
Ulevilo se mi, když vypadl jeden zavírací nožík. Snad to se mnou nebude tak zlé :-)
Zajímá vás, co běžně nosí mladý táta ve své brašničce?
Tak vás tedy zvu na exkurzi do jedné kabelky.


1. Kluci z internetové diskuze mají taktické brašny z army shopů. Já mám kabelku od Bati ...
2. Jako peněženku používám bývalou lékárničku pro dřevorubce (vydržela zatím nejdýl)
3. Náplasti a růžové pilulky (těmi zásobuji kolegyni, fakt!) se občas hodí
4. Notes pro rychlé poznámky a seznamy nákupů (bez nich si nevzpomenu ani na rohlík)
5. Telefon (nemá ani GPS, ani internet, ale kupodivu se dovolám a SMS pošlu)
6. Pohádkový pas pro pohádkové výlety (Lucie já vím, musím ho aktualizovat)
7. Butylka s pitím pro Huga
8. Pedikúra (má pinzetu a ta je super proti těm hnusnejm klíšťatům!)
9. Zapalovač (nekouřím, ale kdyby byla nějaká sličná kuřačka v nouzi, tak můžu být za gentlemana)
10. Žvýkačky (ale většinou mi je někdo sebere)
11. Přenos hudby domov-práce
12. Klíče
13. Svítilna na kličku, která nepotřebuje baterie (tady bych si mohl od militantních chlapíků zasloužit pozvednutí obočí)
14. Čistící spray s desinfekční přísadou ... píšou tam, že se hodí pro maminky s malými dětmi :-)
15. Obyčejná nezáživná propiska - nepíše ve vesmíru
16. Deník/občasník (když neberu deník, tak mám jiný notes - seznam knih s recenzemi, notes s plány, běžcký deník)
17. Složená hadrová taška na nákupy (nemám rád igelitky)
18. Utřinos, utřipusu, utřicokoliv
19. Nožík s vývrtkou (nosím od té doby, co jsme začínali randit s ženou a popíjeli vínko v parku na lavičce)
20. Klíče od auta (ale ty dost často hledám, takže je většinou u sebe nemám)
21. Astmatické srkátko
22. Jelení mazátko na rty (fakt je z jelena?)
23. Vlhčené ubrousky (nejvíc používaná věc na procházkách s Hugem - Nobelovu cenu pro vynálezce!)
24. Lžička na svačiny (jogurty pro Hugína)
25. Hračka pro dlouhou chvíli se vždycky hodí
26. Vidlička (mám rád salát k obědu ze http://www.salatos.cz/ a nemám rád plastové příbory)

A co nosíte vy ve svých kabelkách, brašnách, kufrech?
Budu rád, když se mi pochlubíte ... třeba na facebooku ve zprávě, odkazem v komentářích a tak ;-)

pátek 6. července 2012

Být jako máma

Ta holčička si ráda hraje na mámu.
Chodí po lese, přes ramínko má přehozenou kabelku s křiklavou barvou.
V kabelce šminky a voňavky.
U studánky v podřepu, maluje svůj odraz ve vodě rtěnkou.
Navoní se jako její máma a cítí se být velká.
Vytáhne neviditelnou cigaretku a vloží si ji do koutka nedospělých rtů.
Tak důležitá!
Srazí ji na zem proud nadávek a urážek.
Ta slova bolí víc než případné rány do těla.
Nad ní rozuřená matka s cigaretou v ruce.

Ublížená se schová do křoví.
Chtěla být jen jako její máma ...


 ilustrace Alberto Cerriteño www.albertocerriteno.com

čtvrtek 5. července 2012

Mrtvý ptáček

Seděli jsem na lavičce na vlakovém nádraží a čekali na příjezd babičky.
Hugíno něco brebentil, lezl po lavičce, pod lavičkou, po mně, po zdi ... prostě trpělivý malý kluk
Zkoumal okolí, prsty píchal do chcíplé mouchy a popostrkoval ji vstříc potrhané opuštěné pavučině a já doufal, že si nevšimne špinavého koutu, kde ležel ptáček s nožkami nahoru.
Máme ptáčky rádi, často spolu stojíme na balkoně a povídáme si s nimi.
Oni sedí na bříze před okny a zpívají nám v odpověď, nebo sedí na pouliční lampě a pouští z výšky svoje holubince na auta ... většinou na to naše.
Bál jsem se, co na něj řekne a nevěděl, co na to řeknu já.
Všiml si fronty mravenců a očima sledoval jejich cestu ... ano, ta cesta končila pod křídlem ptáčka.
Proud brebentění utichl ...

ilustrační obrázek - vypůjčeno od Vladimíry Burianové http://burianova.eu

"Jůů, koukej!", zpozornil a zapomněl na prázdnou pavučinu.
Chtěl vědět, proč tam leží, jestli tam bydlí a jestli se nebojí kočky.
Vysvětloval jsem mu, že už se nebojí ničeho, že je mrtvý a že jeho dušička spokojeně létá v korunách stromů v parku.

Vzpomněl si na svoji příhodu s motýlem.
Jednou našel na cestě ležet mrtvého motýla, obdivoval jeho krásu a pak ho vzal do dlaní.
Zamyšleně na něj koukal, ale zničeho nic motýl zamával křídly a odlétl.
Od té chvíle si Hugo myslí, že je kouzelný a že umí uzdravovat mrtvé tvorečky.

Chtěl ptáčka vzít a kouzlem ho oživit.
Se smutkem na srdci jsem mu to nedovolil a viděl tu otázku v jeho očích.
Naštěsí otázku vystřídalo překvapení, když si všiml, jak jeden mraveneček nese malé chmíří od ptáčka pryč.
"Jééé, on si vzal jeho pírko! Vezme si ho do postýlky?"
Povídal jsem mu něco o Matce Přírodě a o tom, jak se všechno v přírodě recykluje. Jak si mravenečci vezmou od ptáčka pírka (protože je už nepotřebuje) a udělají svým dětem peřinu, aby jim bylo teplo.
A že i proto my recyklujeme papír a plasty, aby se z toho udělaly nové věci.

"To je tak pěkné, že jsme tak hodní!" ... miláček :-*

"A tati?"
"Ano?"
"A stane se z toho ptáčka zombie?" ....