středa 9. listopadu 2011

Stroj času

Naše Luccha je romantická duše a ví, co každý správný rošťák potřebuje.
A každý správný rošťák přeci potřebuje úkryt, svůj bunkr, kam by mohl zalést a uzavřít se před světem.
Před světem, který po něm požaduje uklizený pokoj, srovnané knížky, či dokonce spořádaný společný oběd u stolu.
Bunkr je prostě důležitá věc, o tom nemůže být sporu.
No a Luccha jednoho hnusného dne (kdyby byl hezký, tak přeci nebude tvrdnout doma, že jo) vzala jehlu a nit a šila a šila a šila.
Tramtadá, Hugo má bunkr! (jak vznikl se můžete podívat u Lucchy zde)
Nádhera, začíná to pravé dobrodružství!
Nanosit polštáře, poklady, poschovávat sušenky a čokošku a je to.
Máme stan a jsme cestovatelé v Africe a venku po nás pase krokodýl.
Túdle núdle Krokouši, jsme schovaní a nás nenajdeš.
Můžeme být i Indiáni, jen ten oheň uvnitř stanu nám máma nedovolila.
No a jednoho hezkého dne za mnou rošťák přišel, že už nechce stan, že chce raketu.
Chce potkat ufouna a podívat se za naurusama.
Hmm, takže stroj času ...

 
 

Vrtačka, lepidlo, nějaký ten šroubek a tátova krabice s pokladem (rozumněj věcí, který by se někdy mohly hodit).
Na displeji navolíme rok, povolíme ventil motoru, zapínačem zapneme hyperpohon a držíme jazyk za zuby, abysme si jej neukousli při otřesech způsobených přesunem do pravěku.
Nazdar kucí zelení, tak jsme tady, kde jsou ti naurusové?

4 komentáře:

Veve řekl(a)...

WOW! Já se na vlastní děti těším asi hlavně kvůli těm blbinkám ;-)

disonance řekl(a)...

Tak to je skvělé! Kdy půjde prototyp do výroby? Jeden stroj času bych si hned pořídila domů. :-)

Ilona D. řekl(a)...

Teda ten Váš Hugo ten se teda má , vlastní stroj času a super vynalézavé rodiče :-)
Občas by se stroj času hodil i mě ;-)
Pozdravujte kucí zelení !

Amelie řekl(a)...

To je nádhera...já si chci hrát s vámi...