Blízká mi tématy i stylem vyprávění ... vkradla se do mého čtenářského světa i s knihou Kyselina sírová
Ve světě, kde televizní zábavu tvoří různé druhy reality show, už nemůže člověka překvapit vůbec nic.
Sledovanosti pořadů klesají, protože ruku na srdce, koho by stále dokola bavilo sledovat, kterak Farmář hledá svojí ženu jen proto, aby se ohavným stylem olizoval s opilou selkou z města.
Vyvolení jsou vyvoleni jen k tomu, aby se stali jedni z mnoha VIP návštěvníků maloměstských diskoték a Talent je člověk s jedostranným umem předvádět stále dokola tu jednu a samou šou.
Kdepak, lidstvo si žádá novou zábavu a inzerenti televizního vysílání větší koláčky sledovanosti.
Co pomůže dostat se z propasti nezájmu diváků, když šokovat otupělý mozek běžného občana je už tak těžké?
Ale ono se něco najde ... vždycky se něco najde. A tohle tu už vlastně někdy dávno bylo, jen my jsme u toho nebyli.
Pamatujete si na základní školu, kdy vám roztřesený starý učitel povídal o zvláštních táborech, kde na palandách z prken spali miliony bytostí v otrhaných šatech a drsní dozorci hráli na jejich vyhublá žebra melodii smrti?
Jasně, to už si nikdo z nás nedokáže představit ... ještě že tu máme Pořadatele, kteří se pro nás obětují, vydají se do ulic a pochytají na ni nové hrdiny nepředstavitelné reality show "Koncentrace".
Ano, opravdu už to tu bylo.
Někteří jsou předurčeni k roli dozorců a někteří jsou vhodní jen býti vězněm ... a aby nám tentokrát neuteklo vůbec nic, všude v táboře jsou umístěné kamery.
Ty nejžádanější jsou samozřejmě na popravišti.
Proč nikdo nezasáhne, proč se nikdo nebouří? Protože divák si to žádá.
A jak ještě více zvednout kýženou sledovanost, jak ještě více dokázat, že lidstvo nestojí ani za starou bačkoru?
Co se stane, když o smrti či životě již nebudou rozhodovat dozorci, ale sami diváci?
Co když budou mít možnost stisknutím jednoho jediného tlačítka na dálkovém ovládači televizoru rozhodnout, kdo tento večer v přímém přenosu umře krutou smrtí?
5 komentářů:
Uf, to je drsné.
Fakt dost drsné. Četla jsem od ní Milostnou sabotáž a bylo to zajímavé, ale tohle zní fakt... nemůžu se rozhodnout, jestli si to přečíst nebo se spíš téhle knize vyhnout obloukem.
Ono to zas až tak drsné není, rozhodně tam nepopisuje ty vraždy a utrpení.
Jde tam hlavně o vztah dozorce - vězně a o tom, co si o nás myslí media.
Není to náročné čtení, ale občas ta kniha pošle myšlenky na zajímavá místa.
Díky za tip, vypadá to zajímavě
Tak teď nevím... každopádně mám ale z popisu pocit, že když si to nepřečtu, tak o něco přijdu. Rozhodující bude, jak dlouho mi vydrží.)
Okomentovat