Se skromností nám vlastní musím říct, že se nám to dnes povedlo.
Co na tom, že po půl hodině pečení jsme museli hodinu uklízet?
Co na tom, že půlka těsta skončila na zemi, na stole, na zástěře, na kočce?
Co na tom, že se Hugo musel v průběhu kulinářského procesu jít osprchovat?
Důležitý je výsledek!
Výsledkem je Luccha sedící v koutku, mudrující si pod vousy, jak jí štve, že naše zázvorky jsou lepší než ty její :-)
A to jsme si museli poradit se zákeřností kuchyně, když nám došel cukr!
Také jsme zjistili, že na těsto se musí vědecky.
Nikdy bych nevěřil tomu, že budu v kuchyni potřebovat šupleru, ale když ona řekla půl centimetrů, tak teda půl centimetrů ...
Nejlepší rada paní Florentýnky byla ta o těstě.
"Zpracovávejte ho do té doby, dokud se nezačne chovat rozumně!"
Holky, jste na palicu ... jak má jako chlap poznat, že se těsto už chová rozumně?
5 komentářů:
Tak to je ta ale skvostná rada!:) Doteď jsem si nikdy nebyla jistá, kdy je těsto ok, tak tyhle Vánoce už budu vědět.)
To mi nedělej. My právě uklidili kuchyň po svatomartinské večeři a teď už abych začala přemýšlet o cukroví.
jako chlapi mají dříve napečeno? to jste se vytáhli kluci.
Mám kuchařku pro dceru, kterou jsem si koupila kvůli skvělým receptům, a nad touto jsem uvažovala a díky vám jsem zase krok blíž si ji dopřát.
šuplera rules!
Jej, tak ta poslední věta mě vážně dostala:-) Ale jako kruciš, lidi, nestresujte mě s tím pečením všichni!:)
Okomentovat