pátek 28. října 2011

Touhy malých kluků

Rád vzpomínám na svá předchozí zaměstnání, obzvláš't když jejich pozůstatky najdu doma a náramně se mi hodí :-)
Nějakou dobu jsem dělal v reklamní agentuře, kde jsem vyráběl reklamu.
Našel jsem si tam manželku a spoustu zbytků plastových desek, které doteď bydlely v krabici v šatně.
Také jsem pár měsíců pracoval v továrně, která vyrábí nábytek.
Naučil jsem se tam milovat vůni dřeva a občas se mi domů nějakým zvláštním způsobem zatoulala kostka krásného dřeva.
Hugo byl ještě v tu dobu na houbách, ale už se mi uvnitř duše začal rodit táta.
A jako správný rodící se táta, jsem dával kostku ke kostce, cokdybych měl někdy syna, který by zatoužil po pravém rytířském hradě?
No a hádejte co?
Syna mám a zatoužil po pravém rytířském hradě.


Bohužel první verze neprošla zatěžkávací zkouškou malého raubíře a rytíři brzy vyplenili plastové hradby a z hradu byla regulérní zřícenina :-)
Zříceniny se ale ujali LegoPanáčci, hrad obydleli, zpevnili a žijí v něm dodnes ...


3 komentáře:

Yasnnna řekl(a)...

Ten se tedy moc povedl, to musí být radost, mít takové šikovného tátu.

Hezký víkend

Soňa Malinová řekl(a)...

Výborný padací most.

Maaristaan řekl(a)...

:-) Děkuji za chválu. Žena se musela vzdát řetízku, aby most mohl padal ...