Už jen úvodní odstavec, člověka/muže zarazí a nutí k přemýšlení:
"Jak vlastně vycházíš se svým tátou? ptal jsem se v poslední době mužů kolem sebe. První reakce byla u všech stejná. Divili se, proč tak divně vyzvídám. A pak to z nich začalo padat: Nikdy jsme se neviděli. Sblížili jsme se, až když mi bylo třicet. Moc spolu nemluvíme nebo Opustil nás a nikdy mu to nezapomenu. Zarazilo mě, že ani jeden z nich neřekl, že vycházejí výborně, všechny problémy zvládli a dodnes spolu jako kumpáni řeší zásadní životní okamžiky."
(Pánové, za to, v jakém jsme stavu, si můžeme sami - reflex.cz)
Otec zmizel z mého života dřív, než jsem se naučil pořádně mluvit a objevil se teprve nedávno se slovy: "Čau, jsem tvůj otec, nepůjčil bys mi pilu?"
Možná proto zahrál Reflex na moji citlivou strunu, protože už skoro čtyři roky svého rodičovského života si každý den pokládám otázku, "Jak můžu být ještě lepší táta svému synovi".
Což je, dle mého, zásadní otázka každého dobrého táty.
Reflex - každý čtvrtek v trafice ;-)
(Proč jsou muži ohroženi a nevědí si rady v ženském světě - Reflex.cz)
Žádné komentáře:
Okomentovat