Kluk v peřinách

Přišel za mnou, že chce jít spát.
Do velké postele a že bude spát sám.
Jak nečekané! Kde je to jeho: "Ale pod postelí je strašidlo, já se bojím"?
Řekl jsem mu, že je fajn kluk. Ukázal si na spánek, že tam má modřinku, a že tam chce pusu.
Dobrou noc.
Zanedlouho jsem se šel za ním podívat.
Koukal se v leže na rybičky a když mě zaregistroval, zavřel oči a dělal, že spí.
Ani koutek rtů mu nezacukal.
Kdepak bloudily jeho myšlenky?
O čem může přemýšlet skoro čtyřletý kluk?
Myslí na to, jak jsme se dopoledne prali a on vyhrál?
Nebo na to, jak jsem se zlobil, když nechtěl jíst?
Může mít čtyřletý kluk trápení, o které se nechce podělit s tátou?
A jak probůh přežiju jeho pubertu? :-)