pondělí 28. září 2020

Na co koukat při podzimní depce?

Tak nám začal podzim. Čas podzimních plískanic, padajícího listí a dítek, hledajících pod stromy kaštany.
Také je to čas, kdy na lidi leze podzimní depka, které někteří sluníčkáři přezdívají jako období času na uvědomění si sebe sama, času přípravy na zimní odpočinek a rekapitulaci končícího roku.
Jsem na tom s vámi všemi stejně. Trochu na mě leze podzimní depka a nechuť z času zimního a trochu to využívám k nahlédnutí do sebe.
Je spousta věcí, které jsem chtěl tento rok zažít, udělat, navštívit a které jsem nezažil, neudělal a nenavštívil. Za většinu může moje lenost, ale hoďme to třebas na coronavirovou krizi, s lehkostí si odpouštím a v hlavě (i na papír) si už kreslím plány nové, na další rok.

V roce 2019 jsem si na svůj roční plán nakreslil, mimo jiné, i vytvoření vlastní pracovny. Koutku, doupěte, zašívárny. Přístěnku pod schody. Nejmenší ložnice v domě.
Ke splnění plánu jsem se dostal až letos, ale jak se říká, lepší pozdě, nežli později.
Z šatní panelákové místnosti o velikosti necelých 2 x 2m jsem vystěhoval kola, lyže a nikdy nepoužité kolečkové brusle, úklidové prostředky s vysavačem a koštětem schoval za plentu a ve zbytku místnůstky vybudoval svoje království.
Zprvu jsem měl ideu minimalistického koutku, ale láska ke shromažďování knih, obrázků a různých notesů tuto ideu hodně brzy pohřbila pod různé police a poličky.
Jsem to hold já, co si tu budu hrát na moderní trendy, které s mojí duší nesouzní.

Druhá idea byla, že až budu mít tu svojí pracovnu, konečně budu mít také čas a prostor na to "moje psaní". Nikdo mě nebude rušit a do ztichlého nočního bytu se tak bude moci noc co noc ozývat lehounký a pravidelný zvuk klapající klávesnice.
I tato idea se však zas tak úplně nenaplnila, protože sice vyhrálo klapání klávesnice, ale pouze při úporném hraní stříleček, nebo při sledování nových seriálů.
Abych si udělal trochu alibi a omluvil svoji neschopnost psát tu "vážnou" a "důležitou" literaturu, která změní svět, rozhodl jsem se s vámi podělit o nějaké ty typy na seriály, které jsem ve své nové "pracovně" zkoukl :-)
Protože kdy jindy čumět na filmy, než v období plískanic, padajícího listí a dítek, hledajících pod stromy kaštany, no ne? ;-) Tak jdeme na to:

Co mě hodně chytlo, a co jsem sjel skoro na jeden zátah, je první serie Ranní show (The Morning Show).

Seriál z prostředí televizní stanice, hlavně tedy z prostředí její úspěšné ranní show, kde se řeší, jak velký dopad může mít sexuální apetit hlavního moderátora show na životy jednotlivých kolegů. Na jejich kariéru, city, na duševní pohodu. Důležité téma. Zneužití moci, slávy a charisma.
Jennifer Aniston a Reese Witherspoon zde rozehrávají své životní role. Rachel z Přátel zde potvrzuje, že je prvotřídní vyzrálá herečka a Pravá blondýna za ní nezůstavá ani náhodou pozadu.
Úplný herecký koncert, kterému by obyčejný dvouhodinový film nedal takový prostor, jako právě seriál.
První dva tři díly byly tak emočně vypjaté, že prostě nešlo pustit si jen jeden díl.
Prostředek serie byl už tak trochu na setrvačnost, byť mě to pořád dost bavilo, ale pak přišel poslední díl, který zase dokázal vyhajpovat moje nadšení až do pomyslné mouchy, spadnuté do oka. A pak i do toho druhého oka. Takže ano, tohle opravdu vřele doporučuji ;-) 84% na ČSFD.

Druhý seriál je úplně z jiného soudku, ale vůbec to neznamená, že by byl horší.
Seriál Vychováni vlky (Raised by Wolves) mě uchvátil jak příběhem, tak naprosto skvělým vizuálem, kdy nejeden záběr by mohl aspirovat na opravdové umění.
Bojový android přeprogramovaný k tomu, aby vychovával poslední děti lidstva na opuštěné nehostinné planetě. Ztroskotaná vesmírná archa a pár přeživších věřících v boha jménem Sol, dilema víry a dilema nevěřícího androida, který v sobě má jak bojový program proti věřícím, tak i program "Matky", který vykazuje odchylky, které by nikdo nečekal.
Netrpělivě očekávám poslední díl série, protože tohle by mohlo být něco, co tu ještě nebylo.
V jedné diskuzi jsem se dočetl názor, že tohle přeci není žádné scifíčko, žádné pořádné války, jen žalozpěv nad tím, co je správné a co ne.
Právě naopak! Tohle je scifíčko se vším všudy! Fakt, věřte mi ;-)
73% na ČSFD

No a je to. Pro dnešek snad stačí, psacím ideám jsem udělal zadost a pracovnu povýšil i na něco víc, než jen na pařmenský a filmový koutek. Odpusťte mi prosím ten zdlouhavý úvod o ničem a přeji hezkou zábavu u seriálů, které snad na mé doporučení vezmete za své ;-)

Žádné komentáře: