Stal se z něj vytáhlý kluk s načesanou patkou, který mi vršek hlavy opírá o prsa, brzy jej budu mít po krk a časem mi dost možná přeroste přes hlavu.
Před deseti lety jsem jej poprvé rozechvěle objímal, bál jsem se jej silněji pohladit, abych mu neublížil a měl jsem panickou hrůzu z jeho destrukčního tlačítka tam na tom místě na hlavě, kde mu ještě nedorostla lebka.
Takto namalovala Huga Lucie |
Protože v tu chvíli jsem pro něj ten nejhorší táta na světě, který mu nic nedovolí a nechápe, že teď to prostě přeci vypnout nemůže ...
Je mu deset let a dost často se na mě zlobí.
Svoboda je pro něj přirozená a důležitá věc a přísnost táty dost omezující pruda.
Přesto nakonec příjde, stoupne si na špičky, dá mi pusu a procedí skrz zuby "Dobrou".
Rozdrbu mu tu jeho učesanou patku, také mu popřeju dobrou noc a říkám si, jaké to asi bude za pár let, až místo pusy a přání dobré noci za sebou bouchne dveřmi a skrz zuby jen procedí "trapáku".
Ale ne, nebudu malovat čerty na zeď.
Věřím, že to jeho dospívání v mladého muže přežijeme se ctí a za dalších deset let se takhle k večeru na mě podívá, spiklenecky mrkne a řekne mi: "Pojď na jedno, táto."
Šťastné narozeniny, ty můj kluku. Mám Tě hrozně moc rád ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat