středa 18. prosince 2013

Být snem ve snu ...

"A kdy něco napíšeš také o mně?", prohodila a svůdně se na mě podívala přes rameno.
Do očí se ji sesunul pramen dlouhých vlasů, které ji dělají tak neskutečně krásnou.

"O některých snech se píše obtížně ... člověk se bojí, aby jej tiché klapání klávesnice v setmělém pokoji neprobudilo ..."


 Uvědomuji si, jak dlouho již žiji za tou krásnou mlžnou oponou, omotán pavučinou její dokonalostí. Vstřebávám její sílu a energii, nechávám se inspirovat.
Snažím se být odrazem její duše, být zpětnou reakcí emocí a myšlenek. Být správným kosmickým dvojčetem.
Některé věci nelze naplánovat. Vlastně ani vysnít.
Některé věci se prostě stanou.
Cítíte se bezpečně, ikdyž víte, že nemáte sebemenší kontrolu nad tím vším.
Některé věci jsou jasné hned od počátku ... a když byla vyslovena ona jedna jediná věta, vše najednou dává smysl. Poslední díl skládačky zapadne na své místo a štěstí získá svoji tvář a osud smysl.

Někdy se směje tomu, kterak k nám chodí myšlenky.
Je jak vlivné médium, kterým prochází energie slov ... je nezastavitelná, nepřerušitelná.
Stále mluví a mluví, jedna myšlenka střídá druhou a nevadí jí dřímající posluchač. Občasné "hmm" a "aha" ji doplňuje víru a sílu. Klade semínka pocitů do tichého podvědomí a ztrácí se v moři vět a souvětí, aby se vynořila opodál s jinou ideou v srdci.
Všechna ta zvláštní slova ve mně nachází azyl a ikdyž je vědomě nevnímám, vytváří ve mně nové krajiny.
Je mi múzou ... tou bájnou a nezkrotnou.
To pro ni vznikají mé vnitřní světy ... to díky ní buduji své vzdušné zámky.
To ona dává mému životu onu podstatu, tu radost z každého dne.

A když příjde mrak a její ženskost bouří hněvem, i ta zloba podobna krutým bohyním v sobě skrývá krásu, ponaučení a další (neméně zajimavou) kapitolu v tlusté knize života.
Bouře pročistí vzduch a vše má pak pobouřkovou jasnou barvu a svěží dech.

Dobrovolně se nechávám spoutávat její ochotou a beru si příklad z toho, kterak být lepším mužem.
Kterak být lepším otcem.

Uvědomuji si, že už deset let žiji za tou krásnou mlžnou oponou, omotán pavučinou její dokonalostí.
Pokud ta opona je jen sen, nechci tu oponu nikdy poodhalit.
Protože je to sen o životě, o rodině ... sen, o kterém jsem chtěl vždy snít.
O některých snech se píše obtížně ... to proto, že skáčou prostorem a mění realitu.

Jsi mým snem ... a já bych chtěl být Tvým snem ve snu ...

1 komentář:

Chérie řekl(a)...

Slová Muža. :)