Ulovil tu největší knihu, jakou si jen dokážete představit. Dotáhnul ji s vypětím všech sil s vypláznutým jazykem na bradě.
Ponořili jsme se spolu do pohodlné pohovky, rozevřeli stánky toho velkého pokladu a schovali jsme se za nimi před okolním světem.
Čouhaly nám zpoza knihy jen nohy.
Moje dosáhly až na zem a jeho kmitaly ve vzduchu ... byl by z toho hezký obrázek, napadlo mě.
S vybranými knihami pod paží jsme vyrazili do kavárny.
On měl na sobě to své slušivé sáčko ozdobené dvěma plackami s roboty, pořád něco brebentil a chtěl dortík.
Byli jsme jediní kluci v kavárně plné žen a cítili se vyjímeční.
Krmili se navzájem, ochutnávali džusíky a při odchodu roztržitě zapomněli na stole zabalený dortík, který jsme koupili té naší holce pro radost.
Vyběhla za námi servírka a s milým úsměvem nás upozornila na naší nesoustředěnost.
Zrovna jsem mu předváděl chůzi robota ze Star Wars. Toho, který chodí, jakoby si cvrknul do kalhot.
Vypadali jsme jak chovanci z ústavu pro choromyslné.
Smáli jsme se ještě za rohem.
Doma nás naše milá přivítala, v ruce čerstvě upečenou buchtu.
Rozpačitě koukala na tu pomuchlanou sladkost v jeho rukou ... ohleduplně snědla tu naší a svojí nechala na později.
1 komentář:
Moc fajn věc, taková kniha. Hned bych ji brala a začetla se. A sem tam vykoukla zpoza stránky a tvářila se nanejvýš majetnicky ;)
Okomentovat