Imaginární domovy

Něco vám o sobě prozradím ...
Mám rád IKEA.
Ne až tak pro zboží, které tam prodávají (ikdyž se mi také líbí), ale pro způsob, kterak ho prodávají.
Mám rád prostory IKEA, její prototypy pokojů, imaginární domovy, návrhy cizích světů.
Baví mě chodit klikatými uličkami po směru šipky a vkrádat se do představy něčího soukromí.
Nejlepší jsou ty uzavřené kukaně typu "Bydlíme na 25m čtverečných".
V těchto kukaních je ta iluze nejdokonalejší..
Představuji si svá alter ega, kterak tu bydlí. Sem si pokládám hrnek od kávy a v tomtou koutku se ztrácí moje použité ponožky.
Když jste všímaví, i okolní zákazníci vám tu iluzi cizých domovů můžou pomoci navodit.
Zkuste to sami.
Zastavte se a pozorujte.
Vyberte si pokoj a čekejte.
Během chvíle se najde někdo, kdo si jej příjde vyzkoušet.
Postarší pán stojí uprostřed pokoje a rozhlíží se. Posadí se na roh postele a stydlivě se pohoupá v kolenou, aby vyzkoušel pružnost matrace.
Do rukou vezme časopis (ležící na posteli) a otevře jej.
STOP! Počkejte, až nastane ten správný okamžik, kdy vám ve výhledu nepřekáží žádný jiný zákazník a zmáčkněte myšlenkovému fotoaparátu spoušť ... uložte si výsledný obrázek.
V grafickém programu svých představ ořízněte rušící okolí, až vám zůstane jen ten sedící pán v pěkně zařízeném pokoji.
Dokonalá iluze imaginárního domova a neexistujícího soukromí ... zadarmo a bez rizika nařknutí z voyerismu.

Mám malý soukromý sen.
Chtěl bych strávit v IKEA den a noc o samotě.
Jen já a ten obrovský prostor ... bez lidí, bez zákazníků a bez prodavačů.
Jen já a falešné představy o alternativním životě.
Posadit se do toho pohodlně vypadajícího křesla STRANDMON (naproti obrazu SOLMYRA, který bych si domů asi nekoupil), položit si nohy na konferenčí stolek HOL s umístěnými rostlinami ALOE VERA v květináči KARDEMUMMA a otevřít si knihu z knihovny LIATORP stojící nedaleko ... (Vždy jsem měl za to, že knihy v IKEA jsou jen barevné obaly a prázdné stránky uvnitř. Splňovalo by to mojí představu o neexistujících životech, kdy i obsah knih si musí moje fantazie vytvořit ... žel, není tomu tak).
Pak si ve vedlejším oddělení vybrat sympatickou kuchyni VÄRDE a doprovázen zpěvem Franka Sinatry si uvařit staromládeneckou večeři.
Nakonec se převléci do kostičkovaného pyžama, položit se do postele HEMNES a přikrýt se peřinou oblečenou do povlečení ÄNGSSKÄRA.
A v noci by mě navštívil sen FÄKELIFË a celý ten vydařený den by zakončil vyprávěním o životě, ve kterém by s námi konečně žila moje vyvolená kočka SFINX ...

Jako třešinka na pomyslném dortu by pak vyšel článek v IKEA časopise LIVE o neexistujícím blogeru MAARISTAANovi, který povídá o svém smyšleném životě mezi knihami, sbírkou japonských robotů, smečkou koček a velkých obrazech ilustrací temných lesů a statných stromů obydlených ptáky.
A LUCCHA by tam nebyla, protože mi nechce dovolit tu kočku SFINX :-p