Myšlenky lidí ...

Na příchodu nového roku se mi líbí ta jeho čistota.
Je to, jakoby člověk otevřel sešit s prázdnými stránkami a rozechvělou rukou začal psát první záznam svého deníku.
Všechno voní nadějí, optimismem ... hlava je otevřená novým myšlenkám a zážitkům.
Jsou ve vás čerstvé plány, touhy a sny. Přesvědčení, že tento rok bude jiný, hezčí a více naplněný.
Slibujete si výdrž, odhodlání vře v žilách čistou energií a víra se stává jistotou.
Ano, tento rok bude výjmečný!

Dost často mi takovéto myšlenky letí hlavou, když běhám.
Běžím si to krajem, hlava v oblacích, mysl kuje plány.
Přes zrod nových snů neviděl jsem na cestu a zlomil si na ledu ruku.
Svět ustal v chodu.
Plány se zastavily a začaly přešlapovat na místě.
Sny a touhy se zpomalily a čekají, až se dá tělo znovu do pohybu.

Na stránku mého nového deníku se vylila tuž a překryla již napsaná slova.
Zdravou rukou strkám pod sádru dlouhé klacíky, zběsile drbu svědivá místa a do skvrny od tuže na papíře vyškrabuji slova nová.
Popravdě, hrozně mě ten sádrový krunýř na zápěstí omezuje a o to více štve.
Když se ale na něj podívám, uklidním se.
Syn Hugo mi ten prokletý krunýř pokreslil svým postavičkovým světem, samá rozzářená tvář a veselá osobnost.
Dívám se pak na něj s úsměvem a s optimismem.
Využívám tohoto zpomalení začátku mého nového roku, dívám se otevřenýma očima, lelkuju po bytě, čtu si, obdivuji každý nový obraz, s kterým se Hugo přijde pochlubit, dmu se pýchou a poslouchám.
Poslouchám svojí ženu.
Poslouchám její myšlenky, poslouchám svoje myšlenky a občas poslouchám i myšlenky virtuálních lidí na síti.
Co mi povídá moje žena si nechám pro sebe, patří to jen mě. Rád bych se ale podělil s myšlenkami dvou virtuálních žen, které na mě poslední dobou (sám nevím proč) zapůsobily:

Tou první je Susan Cain.
Napsala knihu TICHO (vydalo nakladatelství Melvil) o síle introvertů a její vystoupení na TEDu už pár týdnů zanechává v mé hlavě příjemný otisk (její myšlenky vám seberou asi 19 minut vašeho času).
Možná mi to pomohlo pochopit, že nejsem asociální magor utíkající do přírody, jen aby se schoval před hlukem ;-)

Susan Cain: Síla introvertů
"Být introvertem v kultuře, která je společenská, může být složité a někdy až ostudné. Susan Cainová však ve své procítěné přednášce upozorňuje, že introverti jsou nositeli výjimečných talentů a schopností, které mohou nabídnout světu, a měli by tedy být podporováni a vítáni."

 

 záznam vystoupení (české titulky) zde: Síla introvertů
" ... říkám jen, že na samotě záleží a že pro některé lidi je vzduchem, který dýchají ... "

Druhá žena je Elizabeth Gilbert, která mluví o kreativitě, o toku inspirace.
Její vyprávění o chytání poezie je něco, co mi příjde hodně povědomé.

Elizabeth Gilbert o kreativitě
"Elizabeth Gilbert rozjímá o nemožných věcech, které očekáváme od umělců a géniů -- a předkládá radikální názor, že namísto výjimečných lidí, kteří "jsou" geniální, "máme" my všichni génia. Je to vtipná, osobní a překvapivě dojemná řeč."

záznam vystoupení (české titulky) zde: Elizabeth Gilbert o kreativitě

Jsou dvě hodiny ráno, za oknem zpívá nějaký nervozní pták (fakt, nekecám) a já si tak říkám, že zlomená ruka není občas zas až tak špatná věc.
Někdy by se ten náš svět měl trochu pozastavit, aby nás dohnaly myšlenky ... ať už ty naše, nebo cizí.
Dobrou noc.