úterý 18. prosince 2012

Zašmodrchané vyřešení prozatímna

Každý z vás určitě doma máte provizorní věc, nějaké prozatímní řešení, které je v plánu NĚKDY dodělat, vyřešit ... (řekněte prosím že máte, ať se necítím jako největší flákač pod sluncem!)

Mé špatné svědomí našeho bytu dlouho byly šňůry od počítače, tiskárny, repráků, televize a dalších různých (strašně důležitých) elektrospotřebičů.
Vrcholem všeho byl kábl od internetu (ano, slyšel jsem o Wifi, ale mně to takto příjde jako roztomilé retro), táhnoucí se celým bytem a (o hrůzo všech hrůz) na jednom místě protnul hlavní chodbu po zemi (a aby mu nebylo smutno, táhl se ještě se dvěmi kamarádkami, vedoucí bůhvíodkud bůhvíkam).
Jistě si dovedete představit ten designový dojem prázdné chodby, rozpůlené ošklivou trhlinou šňůr ... blée.
Jako PROZATÍMní řešení se přes klubko drátů objevil zakrývací malý kobereček (který samozřejmě na dlažbě klouže, shrnuje se a je všude, jen ne tam, kde má být).

 (ilustrační foto: www.jtillustration.com)

Štvalo mě to dlouho.
V průběhu let jsem se na to pečlivě připravoval. 
Založil jsem si deníček s poznámkami, vlepoval obrázky s inspirací, vpisoval ceny potřebných dílů i s objednacími čísly.
Postupně jsem si i vybrané propriety nakupoval (by jste nevěřili, kolik druhů vodících lištiček pro káblíky existuje) a na jejich shromažďování si vyčlenil koutek v šatně.
Prostě vše nasvědčovalo tomu, že už to příjde ... a víte kdy je na to nejvhodnější doba?
No jasně že před Vánoci v půlce předvánočního úklidu! Nejlépe začít tam, kde už je uklizeno ;-)
Co vám budu povídat, ke zkrocení kilometrů drátu potřebuje krotitel spoustu náčiní.
To je samá pilka, vrtačka, různé průměry vrtacích korunek, pásek, šroubků a šroubováků, kladiv, náplastí, baterek a zásoba skorosprostých (pomáhal mi Hugo) slov.
Zabralo mi to málem celou neděli, ale hurá (!) dráty pod stolkem s počítačem jsou schované, neviditelné ... a jaké štěstí, radost, nirvána ... ta naše chodba už není ohyzdně přepůlená, je krásná a čistá, pomuchlaný kobereček je pryč a Hugo už si nerozbíjí nos pokaždé, když chodbičkou prochází.
Nemůžu se na tu krásu vynadívat a směji se svému reflexu, když na inkriminovaném místě stále zvedám kolena až k bradě, když tudy procházím.

 Takže pokud si chcete před Vánoci udělat radost a být na sebe náležitě hrdí, pusťte se alespoň do jedné prozatímní záležitosti a přeměňte ji na konečné řešení.
Nic vás nepotěší více, než když se pak spokojeně poplácáte po rameni a řeknete si "Jo, jsem fakt šikovný".
A nenechte se otrávit svým milovaným protějškem a jeho povzdechem "A to Ti to muselo trvat tak dlouho?" ;-)

3 komentáře:

likaf řekl(a)...

AAAAch...jak toužím po tom, aby mi pan K. umravnil tu spletici káblů pod mým pracovním stolem. Tiše závidím.

Co tiše, řvu tady z plna hrdla "JÁ TO CHCI TAKYYYYYY!!!!"

Dana Kolesnikovová řekl(a)...

Tak tohle dám přečíst svému muži, kabely od počítače a všeho příslušenství kolem mě tu štvou už dlouho. No a já určitě taky objevím nějaký nedodělaný projekt (spoustu). U nás se říká: "Provizorní řešení jsou věčná."

Caryfucka řekl(a)...

Mám pocit, že můj drahý, si tento článek přečetl až 24. ráno a znovu dneska, před Silvestrem.
A ano máme doma /ne/dodělávek! Potřebovala bych ještě další čtyři končetiny, abych je mohla spočítat na prstech .)