neděle 22. března 2015

Máš super sekeru ... je pravá?

Kuchyní se nesla vůně staré slivovice, kterou Lucie použila do koláče místo rumu a Hugo za mnou přišel s dřevěnou sekerou v ruce s tím, že chce jít do lesa.
"Ale ne daleko, půjdeme jenom do Pokakanýho lesa!", dodal a tak jsme šli.
Pokakaný les je les uprostřed sídliště, kam všichni sídlištní psi choděj na záchod.
Ale stromy tam jsou a jsou tam i ptáci ... dokonce i šiška se tam najde!

A tak jsme se procházeli po lese a házeli po sobě šišky.
Také jsme tam potkali partu kluků, plus mínus stejně starých jako Hugo.

Vypadalali jako omladina z Mad Maxe, přes ramena kovové tyče, kterými pro zábavu mlátili do stromů.
Hugo se za nimi toužebně otáčel.
"Chceš si s nimi hrát?"
"Chci."
"Tak běž..."
A on k mému údivu šel. Trochu opatrně, trochu stydlivě, ale šel.
"Máš super sekeru ... je pravá?", a byla ruka v rukávu.

Procházel jsem se sám po lese a byl v doslechu. Poslouchal námluvy holubů a skrz větve stromů sledoval zatažené nebe. Nakonec jsem se nedaleko kluků zády opřel o strom (tak, aby mě Hugo neviděl) a snažil jsem se nevypadat jako uchylák šmírující děti. Raději jsem sebral kůru stromu a vyřezával si lodičku.

A myslel si na toho našeho kluka.
Na tu dětskou statečnost přijít za cizými kluky a s odvahou říci "Ahoj!".

Taky bych chtěl být tak statečný a umět oslovit cizí lidi, se kterými bych si rád hrál. Dát se s nimi do řeči. Jen tak ... bezprostředně, přirozeně.
Nestydět se dát najevo svoje sympatie, svůj zájem. Tak rád bych se to chtěl od Huga naučit, ale když já se asi bojím, že mi pak neřeknou: "Máš super sekeru ... je pravá?"

7 komentářů:

Věra Punkveruska řekl(a)...

Dcerka si tuhle také hrála se sekerou -pravou. Naštěstí je šikovná, pro jistotu jsem ji zabavila :-D
Krásný den
Věrka

Tomáš řekl(a)...

od všeho trochu... vtip, dojemnost, moudrost... Pěkné počtení!
T.

Partyzánská zahradnice řekl(a)...

Mám to štěstí, že nejsem plachá... Ale je fakt, že čím je člověk starší, tím je těžší být takhle spontánní...

Lucie řekl(a)...

Pokakanej les :-)

Lau Ra řekl(a)...

Dušan, tvoj blog je jednou z najčistejších výpovedí, aké som kedy čítala. Kúzelný je vzťah medzi tebou a tvojím synom a o to kúzelnejšie sú tvoje vnemy toho vzťahu. To teplo domova, ktoré si každý, kto má rodinu, nosí so sebou srdci, presne to som tu dokonale nasala. Krásny deň ti prajem!

Dušan Potůček řekl(a)...

Teda ... moc děkuji, to mi lichotí ;-)

Carolina Mia řekl(a)...

... prima čtení...Věrka