čtvrtek 16. srpna 2012

Dobrý den, půjde prosím Hugo ven?

U dveří se ozval zvonek a moje milá šla otevřít.
"Dobrý den, půjde prosím Hugo ven?"
Zůstala překvapeně stát s otevřenou pusou ve dveřích a koukala na cizího prcka.


Byl to šok.
Nečekali jsme, že tuto větu uslyšíme tak brzo.
Vždyť ten náš malý klon tepráve nedávno oslavil čtyři roky a když se chce v noci ze svého pokojíčku dostat k nám do ložnice pod peřinu, tak vyřvává do tmy moje jméno a prosí, ať mu rozsvítím lampičku na cestu.
Takže ta naše malá sralbotka už má svého prvního kamaráda, který stojí před vchodem a chce ho vytáhnout za dobrodružstvím.
Neuvěřitelný.
Jsem už tak starý ...

"Tak jo, my tedy příjdeme, počkej na nás", zalapala po dechu moje nejdražší a šla se chystat.
Když vyšli ven, chlapeček byl trochu zklamaný.
"Jsem myslel, že Hugo půjde ven s tátou".

Omládl jsem jako mávnutím kouzelného proutku.
Den před tím jsme se totiž já a Hugo s tímto klukem seznámili za barákem.
Hráli jsme si spolu na troly a na Pána Prstenů a prcek byl nadšený z toho, že vím kdo je to Voldemort a že jsem se bez remcání nechal párkrát přetáhnout klackem přes hlavu :-)

3 komentáře:

anouk de poulain řekl(a)...

:)))

... řekl(a)...

:)

kočička řekl(a)...

Akorát čas vydat se do světa :-)na zkušenou.